pátek 13. června 2014

Blbej den

A já bych tolik chtěla ... 

Každý den potkat člověka, 
ucítit teplo lidské dlaně 
a netvářit se polekaně, 
jestli snad někdo nečeká. 
Hledět si vždycky přímo do tváře, 
všimnout si kytky nejen na jaře, 
poslouchat melodii rychlých kroků, 
mít radost z větru, mlhy,červánků, 
nebát se chladných kapek deště, 
mít i svá snad,možná, ještě, 
uvidět vrabce z louže pít,
každý den prostě lidsky žít...

"I was intimidated by this script. I read it and was like, wow, this is really honest. It's really truthful. You have to not be human for this to not touch you." (Paul Walker)

Vzpomenu si na ty časy,
kdy nebylo žádné asi ...

Jsem zničená. Zmuchlaná. Má nálada je naprosto otřesná a otravuji ovzduší lidem kolem. Proč?! Kdy to přišlo, co se stalo, proč mě to zase tak přepadlo ... Chci tvý naděje, sakra, alespoň deset deka sebeovládání ... a čím zaplatím? Co takhle pár mých kočičích životů ...

Žádné komentáře:

Okomentovat