Oh, memories ...

Narazila jsem dnes na fotky od své první host rodinky a přepadl mě smutek. Jooo, kdybych jen věděla, že v UK "skejsnu" tak dlouho, zůstala bych určitě u nich. Neexistuje lepší rodina. Bohužel jsem se hnula "jiným směrem" a tak jsem skončila jinde. Jo, tahle rodina je taky super, ale přeci jen, na tu první žádná jiná rodina nemá ... Už si přeji být doma, chodit do normální práce a konečně "žít", přijdu si tu jak chodící mrtvola, haha :) 3x sláva "ouperství" ... je to fajn job, ale být stále doma je trošku frustrující. No, přiznejme si to, trošku víc ...

Tak jsem chtěla něco napsat, ale já prostě nemám co, pardon ... nic se neděje, jen odpočítám dny do odjezdu a vánočních prázdnin. Už aby to bylo ... čekají mě přátelé, rodina, divadlo ... Vánoční Praha a konečně super pocit! Včera jsme tu měli nádherný ohňostroj a Halloween byl taky fajn, až na to, že jsme koledovali z auta - no jooo, bydlíme mezi poli, takže jsme nasedli do auta a jezdili po známých ... docela sranda, už jen otevřít okýnko místo vystupování a bylo to úplně "eňo "ňuňo" ... tak jsem si vydlabala svou první dýni, udělala výzdobu a upekla nějaké ty dortíky ...

Noční telefonáty stále trvají, jen už nejsou tak časté - asi se oba bojíme, že čím víc se člověk bude těšit, tím pomaleji to bude utíkat. No, což už tak stejně je ... odpočítávat dny není zrovna nejlepší způsob :) a pošahaná Meg dokonce balila už i dárky, to chce profackovat :D

Takže, víte jak ...
Ukousnout si, ale nežvejkat ...
A když to náhodou uděláte, pak se neptejte, proč ...
To jsou prostě vzpomínky.
Takhle to funguje ...
Tak se nebraň, protože žvejkat se stejně musí ...