čtvrtek 27. listopadu 2014

Ultraviolence

Občas by mě zajímalo, jak se cítí ostatní ... ti, jenž trpí depresí a cítí to, k čemu se obyčejný člověk ani nepřiblíží. Chci vědět CO cítí ... to samé, co já? Nebo je to ještě horší ... horší myšlenky, pocity, co se zabodávají hluboko a hluboko ...

Stárnu a dost mi v ksichtě hrubnou rysy.
Už nejsou hezký holky, už jsou jenom kompromisy ...

Když brečíš a prší nad střechami,
pak k nebi tisknou se věže kostelů.
Ač ve dvou, tak pořád hrubě sami,
gotičtí svědci našich průserů ...

Občas mám pocit, že mi z těch myšlenek praskne hlava ...



Žádné komentáře:

Okomentovat