Stárnu a dost mi v ksichtě hrubnou rysy.
Už nejsou hezký holky, už jsou jenom kompromisy ...
Když brečíš a prší nad střechami,
pak k nebi tisknou se věže kostelů.
Ač ve dvou, tak pořád hrubě sami,
gotičtí svědci našich průserů ...
Občas mám pocit, že mi z těch myšlenek praskne hlava ...
♥
Žádné komentáře:
Okomentovat