Where is me?

"A co děti, mají si kde hrát?" ... Asi ne, ale až vyrostou, možná budou mít své parkovací místo. Všechno kolem se zalilo do betonu a nic už není, jak to bylo dřív. Všechno mizí, na místech, kde rostla tráva, vysází se cizí ... auta, domy, umělé trávníky, květiny, tvořící prazvláštní obrazce. A nic už prostě není, jak to bylo dřív ...

Chtěla bych někoho, koho bych chtěla ...
Jsem ta, co se neozývá, i když slíbila, že to udělá ...
Jsem ta, co chce věci, o které vlastně vůbec nestojí ...
Smrt je prostě lepší, než umírání ...

Mám chuť se pořádně napít, i když jsem vlastně ta, co vůbec nepije. Toužím počítat schody do mého pokoje v podnapilém stavu a druhý den polemizovat o tom, jak moc jsem asi byla opilá. Toužím spadnout do postele, do té, ve které ležíš ty. Vzbudit tě a trochu si s tebou pohrát. Ale jen tak úplně maličko, navnadit tě a nechat tě být ...
Jsem mrcha.
Tos věděl ... ne?