Nečekaná noc

Stala se naprosto nečekaná věc - měla jsem tu na noc svou životní lásku ... Prostě napsal, že je tady a má čas ... má radost se nedá popsat, o to hůř je mi ale dneska. Zase vypluly všechny vzpomínky i starosti a hlavně smutek z toho, že teď už je to všechno jinak ...
Spí na naší posteli ...
Hraje si s naší kočkou ...
Dotýká se jeho těla ...
Píše mu zamilované smsky ...
Povídá si s ním ...
Plánuje s ním budoucnost ...
Teď už ONA ... né já ...
Sakra, je to už tak dávno a pak stačí pár minut, hodin ... a všechno je to zase zpátky. Vlastně ani nevím, jestli to bolí, možná ne ... už bylo až moc trápení v té zamčené zahradě snů ...
Ale užila jsem si to. Užila jsem si jeho ... a ať se ona klidně staví na hlavu, jooo, stálo to za to! Vždycky to za to stojí. A možná mě ten pocit i trochu hřeje. První lásky jsou nevyléčitelná nemoc. Nikdy neodejdou, ani když se o to snažíte. Jenže ani nezůstanou ... ani když prosíte ...

Musím si vypálit CD. Jooo, se všema těma hroznejma písnička, který mi něco (někoho?) připomínaj. Jo a dostala jsem pokutu. Za jízdu v pruhu pro autobusy ... děsná pakárna! Chci řetězák, nějakej pěknej, neokoukanej ... a chci si zapálit svíčku a jít ven jenom v tričku a fouknout ti prach lásky do očí, až se ti ze mě hlava roztočí ... ♥ trapnýýýýýýýý :D
Hej lidi, ale vážně ... co bude zítra k obědu?

Miluju déšť ... kapky stékající po okně, ten nádherný zvuk ... chybí mi bouřky :'( škoda, že tady skoro vůbec nejsou ...