Maybe tomorrow ...

Dneska tu bylo šílený dusno. A to fakt nebylo dobrý pro mou fobii z hmyzu ... brrrrr, hmyz!!! Nesnáším ho ... vážně se nebojím žádných zvířat, nic mi nevadí, ale tenhle insekt je opravdu odpornej ... všude samé mušky, pavouci, včely a dalších tisíce naprosto neviditelnejch žijících "věcí", které lezou všude a občas mám pocit, že mě vážně sežerou ... otevřela jsem si okno a když jsem z druhé strany viděla tu pavučinku, zase jsem ho zavřela ... a neustále jsem měla pocit, že jestli se neosprchuju, tak se to všechno na mě uhnízdí a už se toho nezbavim ... brrrrr ...

Ulice. Další díl, tentokrát svatba. No, upřímně, myslela jsem si, že to bude dojemnější, ale i tak, fňukla jsem si. Není mi ani tak smutno z nich, jako spíš ze sebe, sakra, svatba, takovej dětskej holčičí sen ... a furt nějak děsně vzdálenej ... :(
Náš vztah nebyl na svatbu připravenej.
My jsme nebyli.
Ty jsi nebyl ...

Ozzie mě namaloval. Jako obludu, které lezou žížaly z hlavy a pod to napsal "Megy in the future ... this Monday ..." no, velice povzbudivé, ale pak mi bylo vysvětleno, že jde pouze o vtip a že mě mají moc rádi. Aspoň někdo ... a ještě aby ne, dnes jsem s nimi hrála fotbal snad celý den :)

Jsou chvíle, kdy tě hrozně chci.
Tomu prostě neporučíš ...
Já vím, je to pryč ...
První chvíle zmizela a další už nepřijdou.
Možná zítra ...
Pořád mám v hlavě tisíce otázek, na které sice znám odpovědi, ale nerozumím jim. Nebo to je spíš vlastně o tom chtít rozumět ...
Tomu neporučíš ...
Tak alespoň posílám pozdrav z kouzelné zahrady ...

P.S. Píšu další pohledy. Samozřejmě na tebe nezapomenu, zlato :* ale kdyby chtěl někdo další, určitě si řekněte ... that's all ... for this moment, of course. Night night ...