neděle 19. května 2013

Nic nebude ...

Jsem nesnesitelná. Ráda se objímám, ráda se dotýkám a děsně ráda se líbám. Jo, občas ti to může lézt na nervy. Hlavně tam venku, před lidmi, co o to nestojí. Ale co jim je do toho, že. Nechceš - odejdi. Zakřičím a všechno zmizí. Rozplyneš se ...
Co jsem to říkala?
Nebuď trapná.
Chm.

Jsem nesnesitelná. Škrábu, koušu a občas bych s tebou nejradši hodila o zeď. Jen tak. Pro tu skvrnu, která by tam zůstala. Umíš číst budoucnost ze šálku od kávy? Nebo jako já z krvavých stop. Přejedu ukazováčkem po tvých zádech a povím ti, co tě čeká.
Bojíš se?
Měl bys.
Smrt na nikoho nepočká ...

Vítr ve vlasech a hudba, která udusí tvé sténání. Pocity marnosti a přání, která zůstala na dně tvé vůle. Přej si co chceš a já ti to splním. Neotáčej se zády, mohl bys toho litovat. Umím létat a doženu tě, ať jsi kde jsi. Zabodnu do tebe svou vzpomínku a budu se dívat, jak tě pomalu zabíjí a ničí všechen tvůj zdravý rozum. Nechceš? Tak se neotáčej ...


1 komentář:

  1. kousej, škrábej, kopej a používej sekeru na oddělení hlav


    nevejdou se ale do mrazáku

    OdpovědětVymazat