Po nějaké době se zase hlásím, tentokrát bych vám chtěla doporučit jeden film, který jsem zrovna teď zkoukla. Jmenuje se Neobyčejný Odd Thomas a na rovinu vám řeknu, že ve vás zanechá opravdu silné pocity, myšlenky a vůbec to všechno kolem ... Našla jsem ho úplnou náhodou, když jsem na ČSFD zkoumala, co jsem ještě neviděla. Takže - vzhůru do toho. Ke stáhnutí je (i v češtině) na ulozto.cz ...
Vím, že jsem již pekelně dlouho nic nenapsala, ale nemám moc čas kvůli rodině a práci a navíc ať se snažím jak chci, fantazie zůstala někde na bodě mezi smíchem a slzami ... Snad se brzy dočkám nějakého přílivu myšlenek, nebo už vážně vybouchnu. Nebo tedy, ten příval myšlenek by byl, jen se na ně jaksi nedokážu soustředit. Víte, takový ten pocit, že chcete něco napsat, soustředíte se, co to jde, ale stejně to nejde ...
Ráda bych vás pozvala "k sobě", takže jen tak pro připomenutí:
Fb pro filmy: https://www.facebook.com/groups/534419263277147/
Fb s citáty: https://www.facebook.com/pages/Motta-Cit%C3%A1ty/246505585383837
A ještě hra, kde jsem k nalezení také denně: http://www.pentagramus.com/
Tohle je snad to nejdůležitější, takže kdo by si chtěl někdy "pokecat", šup tam (nebo sem?) :))
Zobrazují se příspěvky se štítkemPíšu právě. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPíšu právě. Zobrazit všechny příspěvky
pátek 8. května 2015
čtvrtek 1. ledna 2015
2015
Chtěla bych vám všem jen popřát ten šťastný Nový rok 2015, ať je o něco lepší, než ten předešlý, ať máte kolem sebe stále milované osoby, kterým můžete důvěřovat, ať vás zdraví neopustí a ať najdete druhou půlku svého srdce pro společný život ...
Happy New Year to everyone!
A jinak doufám, že jste si užili svátky a protože nám napadlo i trochu toho sněhu, tak toho nezapomeňte využít a jděte si pěkně zabobovat! :)
Happy New Year to everyone!
A jinak doufám, že jste si užili svátky a protože nám napadlo i trochu toho sněhu, tak toho nezapomeňte využít a jděte si pěkně zabobovat! :)
neděle 13. dubna 2014
Komoří
A uslyšel jsem, jakoby rachot hromu. Vzhlédl jsem a hle, smrt mi pravila: „Pojď se podívat.“
Dějiny dávají přednost legendám před lidmi. Ušlechtilosti před brutalitou. Vzletným projevům před tichými činy. Dějiny si pamatují bitvy, ale zapomínají na krev. Jakkoli dějiny zaznamenají dobu, než jsem se stal Komořím, zaznamenají jen… zlomek pravdy.
„A peklo mě následovalo...“
Dostanete se doprostřed zkázy, kterou jste sami způsobili. Zůstáváte tam stát s očima pevně zavřenými, strachy paralyzování. Doufáte, že vykrvácíte k smrti. Nebo se doplazíte, pomůžete svým milovaným, postaráte se, aby se oheň dál nešířil, zkusíte to dát do pořádku. Všichni jste tu pohádku o spící krásce pochopili špatně. Princ jí nepolíbil, aby se probudila. Kdo sto let spí, ten se jen tak neprobudí. Bylo to naopak. Políbil, jí aby se sám probudil z noční můry, která ho sem zavedla. Kdybych udělal něco jinak, nebyl bych to já. Byl by to někdo jiný, kdo se ohlíží zpět a pokládá jinou sadu otázek. Když vás někdo vytáhne z hořícího vraku poté, co jste to vzdali a rozhodli se, že v klidu počkáte na smrt – tohle je láska. Když, vám někdo bez ohledu na cenu ukáže, že je stále naděje, že můžete odložit zbraně – láska bolí.
Dějiny dávají přednost legendám před lidmi. Ušlechtilosti před brutalitou. Vzletným projevům před tichými činy. Dějiny si pamatují bitvy, ale zapomínají na krev. Jakkoli dějiny zaznamenají dobu, než jsem se stal Komořím, zaznamenají jen… zlomek pravdy.
„A peklo mě následovalo...“
Dostanete se doprostřed zkázy, kterou jste sami způsobili. Zůstáváte tam stát s očima pevně zavřenými, strachy paralyzování. Doufáte, že vykrvácíte k smrti. Nebo se doplazíte, pomůžete svým milovaným, postaráte se, aby se oheň dál nešířil, zkusíte to dát do pořádku. Všichni jste tu pohádku o spící krásce pochopili špatně. Princ jí nepolíbil, aby se probudila. Kdo sto let spí, ten se jen tak neprobudí. Bylo to naopak. Políbil, jí aby se sám probudil z noční můry, která ho sem zavedla. Kdybych udělal něco jinak, nebyl bych to já. Byl by to někdo jiný, kdo se ohlíží zpět a pokládá jinou sadu otázek. Když vás někdo vytáhne z hořícího vraku poté, co jste to vzdali a rozhodli se, že v klidu počkáte na smrt – tohle je láska. Když, vám někdo bez ohledu na cenu ukáže, že je stále naděje, že můžete odložit zbraně – láska bolí.
sobota 15. února 2014
News
Tak po opravdu hooodně dlouhé době zase nějaký článek. Myslím, že nejspíše proto, že se dnes nějak nudím, mám večerní hlídání u kamarádky, dívám se na Bridget a chroupu čokoládu :) Díky všem moc za krásné otázky i pochvaly na asku. V pátek byl Sv. Valentýn, doufám, že jste ho oslavili podle vašich představ. A kdo ho nemá rád a komu přijde komerční, nechte si to, prosím, pro sebe :) Na světě je strašně zlých a špatných věcí, každý rok si jich i spoustu připomínáme, tak proč by zrovna Láska nemohla mít svůj svátek? :) Stejně, jako každý z nás ... A že na tom obchodníci vydělávají? No ano. Ale v dnešní době se vydělává i na smrti, to nikdo z nás nezastaví ... a že se má láska vyznávat celý rok? To je samozřejmě pravda, ale to neznamená, že si to jednou za rok nemůžeme připomenout ;)
My jsme slavili s dětmi - pekli jsme, zdobili, tvořili různá přáníčka a srdíčka z vlny, myslím, že se nám to povedlo. Teď nás čeká týden prázdnin, tak doufám, že toho ještě fůru stihneme :). Neustále prší, tato zima je poněkud zvláštní, ale co si budeme povídat, rok od roku je to víc a víc divné :) kdo ví, co nás čeká za pár desítek let.
Ještě taková malá rada na konec - prosím, buďte sami sebou! Neustále čtu, jak se chcete podobat tomu a tomu člověku, kdybyste mohli, nejraději byste mu ukradli život. Proč? I kdybyste 100x nebyli šťastní, to neznamená, že ta osoba je na tom lépe. Jak se říká, nikdy nikomu nezáviď. Nikdy nevíš, zda neskrývá něco, co bys s ním za žádnou cenu měnit nechtěl ... ;)
Good night!
My jsme slavili s dětmi - pekli jsme, zdobili, tvořili různá přáníčka a srdíčka z vlny, myslím, že se nám to povedlo. Teď nás čeká týden prázdnin, tak doufám, že toho ještě fůru stihneme :). Neustále prší, tato zima je poněkud zvláštní, ale co si budeme povídat, rok od roku je to víc a víc divné :) kdo ví, co nás čeká za pár desítek let.
Ještě taková malá rada na konec - prosím, buďte sami sebou! Neustále čtu, jak se chcete podobat tomu a tomu člověku, kdybyste mohli, nejraději byste mu ukradli život. Proč? I kdybyste 100x nebyli šťastní, to neznamená, že ta osoba je na tom lépe. Jak se říká, nikdy nikomu nezáviď. Nikdy nevíš, zda neskrývá něco, co bys s ním za žádnou cenu měnit nechtěl ... ;)
Good night!
pondělí 16. prosince 2013
Christmas time!
Denně čtu na sociálních sítích statusy jako "zastavme Santu" nebo "podpoř Ježíška" ... prosím, už dost, však Vánoce a jejich kouzlo je přeci úplně o něčem jiném. Každá kultura má své zvyky, každý věří v něco a něčemu jinému a důležité je, čemu věříte VY tam někde uvnitř, ne to, v co věří ostatní ... není důležité, kdo nám nosí dárky, ale že věříme a máme Vánoce s kým oslavit!!! ♥
Myslete na to a užijte si Vánoce, jak je to jen možné. Rozbalujte dárky, darujte úsměvy a pohlazení, nehádejte se, dělejte dobré skutky a užívejte volna, protože, co si budeme povídat, moc ho v roce není. Doufám a všem vám přeji, abyste Vánoce mohli trávit s rodinou a přáteli, aby se vám splnila ta nejtajnější přání a hlavně, abyste byli šťastní ...
Přeji vám také jen to nejlepší do Nového roku, snad někomu ten rok 2014 přinese štěstí :) užijte si silvestra a moc to nepřežeňte ;)
Myslete na to a užijte si Vánoce, jak je to jen možné. Rozbalujte dárky, darujte úsměvy a pohlazení, nehádejte se, dělejte dobré skutky a užívejte volna, protože, co si budeme povídat, moc ho v roce není. Doufám a všem vám přeji, abyste Vánoce mohli trávit s rodinou a přáteli, aby se vám splnila ta nejtajnější přání a hlavně, abyste byli šťastní ...
Přeji vám také jen to nejlepší do Nového roku, snad někomu ten rok 2014 přinese štěstí :) užijte si silvestra a moc to nepřežeňte ;)
ŠŤASTNÉ A VESELÉ VÁNOCE!!!
neděle 3. listopadu 2013
Oh, memories ...
Narazila jsem dnes na fotky od své první host rodinky a přepadl mě smutek. Jooo, kdybych jen věděla, že v UK "skejsnu" tak dlouho, zůstala bych určitě u nich. Neexistuje lepší rodina. Bohužel jsem se hnula "jiným směrem" a tak jsem skončila jinde. Jo, tahle rodina je taky super, ale přeci jen, na tu první žádná jiná rodina nemá ... Už si přeji být doma, chodit do normální práce a konečně "žít", přijdu si tu jak chodící mrtvola, haha :) 3x sláva "ouperství" ... je to fajn job, ale být stále doma je trošku frustrující. No, přiznejme si to, trošku víc ...
Tak jsem chtěla něco napsat, ale já prostě nemám co, pardon ... nic se neděje, jen odpočítám dny do odjezdu a vánočních prázdnin. Už aby to bylo ... čekají mě přátelé, rodina, divadlo ... Vánoční Praha a konečně super pocit! Včera jsme tu měli nádherný ohňostroj a Halloween byl taky fajn, až na to, že jsme koledovali z auta - no jooo, bydlíme mezi poli, takže jsme nasedli do auta a jezdili po známých ... docela sranda, už jen otevřít okýnko místo vystupování a bylo to úplně "eňo "ňuňo" ... tak jsem si vydlabala svou první dýni, udělala výzdobu a upekla nějaké ty dortíky ...
Noční telefonáty stále trvají, jen už nejsou tak časté - asi se oba bojíme, že čím víc se člověk bude těšit, tím pomaleji to bude utíkat. No, což už tak stejně je ... odpočítávat dny není zrovna nejlepší způsob :) a pošahaná Meg dokonce balila už i dárky, to chce profackovat :D
Takže, víte jak ...
Ukousnout si, ale nežvejkat ...
A když to náhodou uděláte, pak se neptejte, proč ...
To jsou prostě vzpomínky.
Takhle to funguje ...
Tak se nebraň, protože žvejkat se stejně musí ...
Tak jsem chtěla něco napsat, ale já prostě nemám co, pardon ... nic se neděje, jen odpočítám dny do odjezdu a vánočních prázdnin. Už aby to bylo ... čekají mě přátelé, rodina, divadlo ... Vánoční Praha a konečně super pocit! Včera jsme tu měli nádherný ohňostroj a Halloween byl taky fajn, až na to, že jsme koledovali z auta - no jooo, bydlíme mezi poli, takže jsme nasedli do auta a jezdili po známých ... docela sranda, už jen otevřít okýnko místo vystupování a bylo to úplně "eňo "ňuňo" ... tak jsem si vydlabala svou první dýni, udělala výzdobu a upekla nějaké ty dortíky ...
Noční telefonáty stále trvají, jen už nejsou tak časté - asi se oba bojíme, že čím víc se člověk bude těšit, tím pomaleji to bude utíkat. No, což už tak stejně je ... odpočítávat dny není zrovna nejlepší způsob :) a pošahaná Meg dokonce balila už i dárky, to chce profackovat :D
Takže, víte jak ...
Ukousnout si, ale nežvejkat ...
A když to náhodou uděláte, pak se neptejte, proč ...
To jsou prostě vzpomínky.
Takhle to funguje ...
Tak se nebraň, protože žvejkat se stejně musí ...
neděle 27. října 2013
Věřte - Nevěřte
Po X týdnech jsem se zase rozhodla něco napsat. Čas utíká jak splašenej a už máme jen 2 měsíce do Vánoc - jupíííí, těším se domů jak křeček na kolotoč. Zase jsem se dneska trošku nudila, tak jsem prolejzala ask a je mi z toho akorát špatně. Neuvěřitelné, co se tam děje a jaká je ta dnešní "mládež". Holky, co spí s klukama ve 14ti po týdnu chození, co se navzájem hejtují a pomlouvají, co se pletou do cizích životů, aniž by o nich vůbec něco věděly a nejradši mám ty, co si hrajou na děsně chytrý, sami mají ve 14ti sex, ale o rok mladších holkách tvrdí, jak jsou nevyzrálé na sex a na lásku ... asi budu zvracet, to mi řekněte, co tohle je za svět. Klukům bych vrátila vojnu a holkám tvrdší rodiče, protože takhle rozmazlenost a sbírání lajků na fb nebo na asku je katastrofa ... a ještě si myslí, že jsou díky tomu slavní. Hmmm, i tak by se to dalo říct, ale rozhodně né v tom dobrém slova smyslu ... No a málem bych zapomněla na 15ti leté holky, které jsou těhotné ... a že jich je tam docela dost ... upřímně doufám, že alespoň půlka z toho je vtip.
No nic ... ou, miluju tvý tělo, víc než by se mělo ... to je zase song, kterej mě úplně bezdůvodně dostal. A poslední dny si jedu jen hip-hop ... the best ... A těším se domů, popožeňte někdo ten čas, ať předběhne mé myšlenky.
Dneska mě škrábla kočka a hrozně to bolí. Cítím to v každém pohybu prstem. To jí nedaruju. Příště zaútočím já ... třeba jí na Halloween strčím do dýně, lol ...
A co vy?
Jste tam co chcete být?
Nebo na druhé straně ulice ...
No nic ... ou, miluju tvý tělo, víc než by se mělo ... to je zase song, kterej mě úplně bezdůvodně dostal. A poslední dny si jedu jen hip-hop ... the best ... A těším se domů, popožeňte někdo ten čas, ať předběhne mé myšlenky.
Dneska mě škrábla kočka a hrozně to bolí. Cítím to v každém pohybu prstem. To jí nedaruju. Příště zaútočím já ... třeba jí na Halloween strčím do dýně, lol ...
A co vy?
Jste tam co chcete být?
Nebo na druhé straně ulice ...
neděle 22. září 2013
I need some sleep ...
Potřebuji usnout a už se nikdy neprobudit. Potřebuji roztáhnout křídla a vznášet se nad svým vlastním tělem. Potřebuji ... Prostě potřebuji alespoň chvíli necítit vůbec nic. Houpat se na houpačce a cítit vítr na svých tvářích. Tolik toho potřebuji ...
... potřebuji být doma.
Prosím ...
... potřebuji být doma.
Prosím ...
pátek 13. září 2013
Welcome back ...
Pátek třináctého ...
Prší.
Venku je tma a v záři svíček vidím jen svou osamělou duši.
Nikdo nechápe ...
Však to ani nemůžu chtít ...
Dlouho jsem tu nebyla. Nebyla inspirace, nebyl čas, nebylo ... vlastně nebylo nic. Ani teď není, nic se nezměnilo, stále jsem uvězněná sama v sobě s tím nejhorším pocitem. Někomu pomáhá to šílené sebepoškozování, ale já vím, že fyzická bolest by tu psychickou nikdy nepřebila ... to bych vážně nesměla cítit už vůbec nic ...
Do you love me?
Yeah ...
Give me a chance?
.............
Kde jsi sakra byl, když jsem tě potřebovala.
A kde jsi teď!!!
Kde jsi ...
Zase jsi mě tu nechal samotnou s ní ... s tou, která zabíjí všechny mé dny a nechává mi jen ubohou naději. A ač ta nikdy neumře, nedá se z ní žít. Je podzim. Je tma a já se chci jít znovu projít na hřbitov, sednou si na naší lavičku a věřit, že se tam objevíš ...
Jenže ty nepřijdeš. Už ne ...
Už je to tak strašně dávno ... a ten kus cesty, kterou jsme oba od té doby ušli se ztrácí. Vůbec nic jsem cestou nepotkala. Neudělala. Nevymyslela. Nechtěla ... a nepoznala.
Do you love me?
Yeah ...
Give me a chance?
No ...
♥
sobota 27. července 2013
Jsem z5 ...
Znovu se omlouvám za dlouhou odmlku, ale zotavovala jsem se a neměla poslední dobou moc času.
Bylo moc práce.
A veliká únava ...
Už je mi konečně lépe, konečně se vyspím a nebrečím, když vystupuji z auta. Je to vážně fajn pocit ...
Konečně jsem se dostala i k napsání pohledů, kdyby ještě někdo chtěl, stačí si napsat ;) a hned večer se vrhnu na vaše blogy, které jsem teď tak zanedbávala ... Jak se máte? Nesmutníte moc? Doufám, že ne. I když tyhle slunečné dny jsou více než depresivní, alespoň pro mě. To horko mi leze na mozek. Mám radši zimu ... a možná i děkuji "někomu", že nejsem v Čechách, tam bych asi při 40 stupních vypustila duši ... Tady máme krásně, tak akorát, i když, mohlo by alespoň zapršet ...
Lenost je hrozná věc. Potřebovala bych někoho, kdo mě jí zbaví ... nějaké nápady?
Poslouchám písničky, koukám na Dr. House a mám chuť si to s ním rozdat. Spím u otevřeného okna a ráno hledám neviditelné pavouky. Jím "dried apple rings" a utápím se v bazénu. Neustále žeru a pořád tvrdím, že jídlo je prostě víc než jen láska ...
Stýská se mi po čechách, po domově. Už abych byla zpátky, fakt. Tady nějak ... není o co stát ...
Bylo moc práce.
A veliká únava ...
Už je mi konečně lépe, konečně se vyspím a nebrečím, když vystupuji z auta. Je to vážně fajn pocit ...
Konečně jsem se dostala i k napsání pohledů, kdyby ještě někdo chtěl, stačí si napsat ;) a hned večer se vrhnu na vaše blogy, které jsem teď tak zanedbávala ... Jak se máte? Nesmutníte moc? Doufám, že ne. I když tyhle slunečné dny jsou více než depresivní, alespoň pro mě. To horko mi leze na mozek. Mám radši zimu ... a možná i děkuji "někomu", že nejsem v Čechách, tam bych asi při 40 stupních vypustila duši ... Tady máme krásně, tak akorát, i když, mohlo by alespoň zapršet ...
Lenost je hrozná věc. Potřebovala bych někoho, kdo mě jí zbaví ... nějaké nápady?
Poslouchám písničky, koukám na Dr. House a mám chuť si to s ním rozdat. Spím u otevřeného okna a ráno hledám neviditelné pavouky. Jím "dried apple rings" a utápím se v bazénu. Neustále žeru a pořád tvrdím, že jídlo je prostě víc než jen láska ...
Stýská se mi po čechách, po domově. Už abych byla zpátky, fakt. Tady nějak ... není o co stát ...
pátek 12. července 2013
Diazepam
Tak píšu.
Po x týdnech, já vím ...
What's new ...
Spadla jsem z koně.
Jooo, kolem 7 večer jsem spadla, ráno v 5 jsem se probudila, rozhlédla se a nevěděla jsem, jak jsem se octla u sebe v pokoji a co se stalo. Nepamatovala jsem si nic z celého toho dnu - bohužel si to stále nepamatuju. Bylo mi řečeno, že jsem spadla, pak mě odvezli autem do domu, kde se mě ptali, kolik mi je let a já to nevěděla. Každých 5 minut jsem se prý znovu ptala, co se stalo ... A následky? Nemůžu se hýbat, mám v prdeli záda a jen otočit se na bok mě stojí všechny síly a slzy. Bohužel protože je to tady tak na hovno, dneska jsem se SAMA musela odvézt do nemocnice. Nemohla jsem to prostě už vydržet bolestí ... takže mě dali na rentgen, zlomené nic prý není, ale nasadili mi nějaké léky + diazepam ... do teď jsem o něm slyšela jen v Dr. Housovi, takže pecka ... vzala jsem si jeden a pořád to bolí, ležím a nemůžu vůbec nic, bojím se chvíle, kdy se mi bude chtít na záchod. Tohle bych fakt nikomu nepřála ...
No a z jiného soudku. Omlouvám se, ale pohledy či dopisy budou muset počkat, než se dokážu zvednout. Máme tu krásné počasí, děti se koupou v bazénu a já si aspoň otevřela okno. Blbne mi počítač a chvílema mi nejde internet, opravdu další super věc, která se musí stát ...
Poslední 3dny jsem nic nejedla (od toho pádu), začíná se to projevovat, umírám hlady, ale prostě nikam nedojdu, kdo přijede a něco mi přiveze???
Tohle je přesně ta chvíle, kdy mi nikdo neměl být sám...
A proto se mi tak děsně stýská ...
Po x týdnech, já vím ...
What's new ...
Spadla jsem z koně.
Jooo, kolem 7 večer jsem spadla, ráno v 5 jsem se probudila, rozhlédla se a nevěděla jsem, jak jsem se octla u sebe v pokoji a co se stalo. Nepamatovala jsem si nic z celého toho dnu - bohužel si to stále nepamatuju. Bylo mi řečeno, že jsem spadla, pak mě odvezli autem do domu, kde se mě ptali, kolik mi je let a já to nevěděla. Každých 5 minut jsem se prý znovu ptala, co se stalo ... A následky? Nemůžu se hýbat, mám v prdeli záda a jen otočit se na bok mě stojí všechny síly a slzy. Bohužel protože je to tady tak na hovno, dneska jsem se SAMA musela odvézt do nemocnice. Nemohla jsem to prostě už vydržet bolestí ... takže mě dali na rentgen, zlomené nic prý není, ale nasadili mi nějaké léky + diazepam ... do teď jsem o něm slyšela jen v Dr. Housovi, takže pecka ... vzala jsem si jeden a pořád to bolí, ležím a nemůžu vůbec nic, bojím se chvíle, kdy se mi bude chtít na záchod. Tohle bych fakt nikomu nepřála ...
No a z jiného soudku. Omlouvám se, ale pohledy či dopisy budou muset počkat, než se dokážu zvednout. Máme tu krásné počasí, děti se koupou v bazénu a já si aspoň otevřela okno. Blbne mi počítač a chvílema mi nejde internet, opravdu další super věc, která se musí stát ...
Poslední 3dny jsem nic nejedla (od toho pádu), začíná se to projevovat, umírám hlady, ale prostě nikam nedojdu, kdo přijede a něco mi přiveze???
Tohle je přesně ta chvíle, kdy mi nikdo neměl být sám...
A proto se mi tak děsně stýská ...
úterý 2. července 2013
A dáááál ...
Zase pár dní bez článku, ale ono se vážně nic neděje. Navíc tohle šílené žvatlání o ničem, vypisování každé blbosti, jako co jsme měla k snídani atd. opravdu ze srdce nesnáším ...
Takže, co jsem měla k té snídani?
Nic.
Jako vždycky ...
Nesnídám, přecpávám se na noc. Není nic lepšího než jíst a dívat se při tom na film. Už nevím, co stahovat, viděla jsem snad úplně všechno. Myslím tím z žánru hororů, jiné filmy mě moc neberou. Ale ok, pauzy vykrývám seriálem ...
Dneska jsem si udělala dopoledne hezky sama pro sebe, zajela si do vesnice na trh, poslouchala písničky a uvařila si úžasnej oběd. Odpoledne jsme jezdily na koních a protože nebylo horko ani zima, byla to paráda ... a na tom kopci, ze kterého byl vidět celý náš dům to bylo jako v pohádce.
Kruci, nevím, co to tu vlastně melu. Dnes jsem narazila na nějakou fotku, na pláži bylo asi 10 lidí. Prostě taková fajn a veselá společná fotka. A mě z ní úplně mrazilo na zádech, když jsem si uvědomila, že bych tam mohla být taky. Neee, brrrrr ... moc lidí na mě ... nemám ráda lidi :/ fakt, proč nemůžu mít jednoho člověka na celý zbytek toho děsně krátkého života a vyvarovat se těchto "návalů" ... snad mě tohle nikdy nepotká ... stačí ty davy ráno kolem školy.
A co bude dál???
A dál vám povím pohádku, o narozeném děťátku, kterého sežrala moucha ... a vážně si nepřejte vidět jak. Nic pro lidské oči. Ale kdybyste chtěli to miminko zachránit, až někde potkáte nějakou mouchu, utrhejte jí všechny nožičky. Pokud narazíte na tu správnou, mimísek se vrátí ...
A nebo vás sežere pavouk ...
Takže, co jsem měla k té snídani?
Nic.
Jako vždycky ...
Nesnídám, přecpávám se na noc. Není nic lepšího než jíst a dívat se při tom na film. Už nevím, co stahovat, viděla jsem snad úplně všechno. Myslím tím z žánru hororů, jiné filmy mě moc neberou. Ale ok, pauzy vykrývám seriálem ...
Dneska jsem si udělala dopoledne hezky sama pro sebe, zajela si do vesnice na trh, poslouchala písničky a uvařila si úžasnej oběd. Odpoledne jsme jezdily na koních a protože nebylo horko ani zima, byla to paráda ... a na tom kopci, ze kterého byl vidět celý náš dům to bylo jako v pohádce.
Kruci, nevím, co to tu vlastně melu. Dnes jsem narazila na nějakou fotku, na pláži bylo asi 10 lidí. Prostě taková fajn a veselá společná fotka. A mě z ní úplně mrazilo na zádech, když jsem si uvědomila, že bych tam mohla být taky. Neee, brrrrr ... moc lidí na mě ... nemám ráda lidi :/ fakt, proč nemůžu mít jednoho člověka na celý zbytek toho děsně krátkého života a vyvarovat se těchto "návalů" ... snad mě tohle nikdy nepotká ... stačí ty davy ráno kolem školy.
A co bude dál???
A dál vám povím pohádku, o narozeném děťátku, kterého sežrala moucha ... a vážně si nepřejte vidět jak. Nic pro lidské oči. Ale kdybyste chtěli to miminko zachránit, až někde potkáte nějakou mouchu, utrhejte jí všechny nožičky. Pokud narazíte na tu správnou, mimísek se vrátí ...
A nebo vás sežere pavouk ...
čtvrtek 27. června 2013
Nečekaná noc
Stala se naprosto nečekaná věc - měla jsem tu na noc svou životní lásku ... Prostě napsal, že je tady a má čas ... má radost se nedá popsat, o to hůř je mi ale dneska. Zase vypluly všechny vzpomínky i starosti a hlavně smutek z toho, že teď už je to všechno jinak ...
Spí na naší posteli ...
Hraje si s naší kočkou ...
Dotýká se jeho těla ...
Píše mu zamilované smsky ...
Povídá si s ním ...
Plánuje s ním budoucnost ...
Teď už ONA ... né já ...
Sakra, je to už tak dávno a pak stačí pár minut, hodin ... a všechno je to zase zpátky. Vlastně ani nevím, jestli to bolí, možná ne ... už bylo až moc trápení v té zamčené zahradě snů ...
Ale užila jsem si to. Užila jsem si jeho ... a ať se ona klidně staví na hlavu, jooo, stálo to za to! Vždycky to za to stojí. A možná mě ten pocit i trochu hřeje. První lásky jsou nevyléčitelná nemoc. Nikdy neodejdou, ani když se o to snažíte. Jenže ani nezůstanou ... ani když prosíte ...
Musím si vypálit CD. Jooo, se všema těma hroznejma písnička, který mi něco (někoho?) připomínaj. Jo a dostala jsem pokutu. Za jízdu v pruhu pro autobusy ... děsná pakárna! Chci řetězák, nějakej pěknej, neokoukanej ... a chci si zapálit svíčku a jít ven jenom v tričku a fouknout ti prach lásky do očí, až se ti ze mě hlava roztočí ... ♥ trapnýýýýýýýý :D
Hej lidi, ale vážně ... co bude zítra k obědu?
Miluju déšť ... kapky stékající po okně, ten nádherný zvuk ... chybí mi bouřky :'( škoda, že tady skoro vůbec nejsou ...
Spí na naší posteli ...
Hraje si s naší kočkou ...
Dotýká se jeho těla ...
Píše mu zamilované smsky ...
Povídá si s ním ...
Plánuje s ním budoucnost ...
Teď už ONA ... né já ...
Sakra, je to už tak dávno a pak stačí pár minut, hodin ... a všechno je to zase zpátky. Vlastně ani nevím, jestli to bolí, možná ne ... už bylo až moc trápení v té zamčené zahradě snů ...
Ale užila jsem si to. Užila jsem si jeho ... a ať se ona klidně staví na hlavu, jooo, stálo to za to! Vždycky to za to stojí. A možná mě ten pocit i trochu hřeje. První lásky jsou nevyléčitelná nemoc. Nikdy neodejdou, ani když se o to snažíte. Jenže ani nezůstanou ... ani když prosíte ...
Musím si vypálit CD. Jooo, se všema těma hroznejma písnička, který mi něco (někoho?) připomínaj. Jo a dostala jsem pokutu. Za jízdu v pruhu pro autobusy ... děsná pakárna! Chci řetězák, nějakej pěknej, neokoukanej ... a chci si zapálit svíčku a jít ven jenom v tričku a fouknout ti prach lásky do očí, až se ti ze mě hlava roztočí ... ♥ trapnýýýýýýýý :D
Hej lidi, ale vážně ... co bude zítra k obědu?
Miluju déšť ... kapky stékající po okně, ten nádherný zvuk ... chybí mi bouřky :'( škoda, že tady skoro vůbec nejsou ...
pondělí 24. června 2013
Be stupid ...
Už pár dní jsem nenapsala, vím. Nějak není asi co, v hlavě mám poslední dny prázdno. Dnes jsem se byla podívat na děti na školním běhu. Byla to paráda, ale jestli se někdo díval na mě, asi si musel myslet, že jsem se zbláznila ... Jak děti začaly běhat, já začala brečet ... wtf? What's going on? :/ Já fakt pořád řvu, všechno mě hrozně dojímá a ze všeho je mi děsně smutno. Takhle se fakt nedá existovat ...
Jo a málem jsem rozbila auto. Haha ... Chci být slušná a dát přednost, tak jsem vjela na trávu ... a on tam byl šutr. No, zaskřípalo to parádně o spodek, ale naštěstí to bylo ok ... to by mi asi jeblo ...
Jsem ze všeho strašně unavená ...
Chtěla bych usnout a probudit se jinde ...
A chtěla bych uměl létat.
Nebo umět odletět ze svého těla, když spím, jako v tom hororu Insidious. Jo a potkávat všechny ty hrozný duše, co tam poletovaly. Myslím, že bych k nim zapadla ... hlavně k té holce, co postřílela svou rodinu.
Chtěla jsem něco napsat a zapomněla jsem to.
Neudržím myšlenku už ani 5 minut, katastrofa ... :/
V sobotu jsem zapadla do nějaké anglické hospůdky, hráli techno a móda těch lidí tam byla boží. Kolem půlnoci jsem šla pěšky asi 3km domů kolem hřbitova a vážně jsem si to užila ... a jo, chvílema jsem se bála, např. když jsem začala přemýšlet nad tím, kolik lidí se u nás v ČR ztratí, když jdou z vesnice po diskotéce domů ... ale i kdybych byla další na řadě, koho to zajímá? Však bych se zas někde někdy objevila ...
Jsem samotář. Vždycky jsem byla a asi to nechci měnit. Stačí mi jeden člověk po mém bohu a ostatní mi můžou víte co ... Nestojím o nikoho kolem mě, jsem zahořklá a líbí se mi to tak. Fascinuje mě zvrácené lidské myšlení a asi se budu muset znovu podívat na Saw.
... že bychom nabrali inspiraci ... ?
Chjo, dala bych si nějakej řetězák. Ale bez stupidních otázek jako kolik ti je a jak se máš :/
středa 19. června 2013
Maybe tomorrow ...
Dneska tu bylo šílený dusno. A to fakt nebylo dobrý pro mou fobii z hmyzu ... brrrrr, hmyz!!! Nesnáším ho ... vážně se nebojím žádných zvířat, nic mi nevadí, ale tenhle insekt je opravdu odpornej ... všude samé mušky, pavouci, včely a dalších tisíce naprosto neviditelnejch žijících "věcí", které lezou všude a občas mám pocit, že mě vážně sežerou ... otevřela jsem si okno a když jsem z druhé strany viděla tu pavučinku, zase jsem ho zavřela ... a neustále jsem měla pocit, že jestli se neosprchuju, tak se to všechno na mě uhnízdí a už se toho nezbavim ... brrrrr ...
Ulice. Další díl, tentokrát svatba. No, upřímně, myslela jsem si, že to bude dojemnější, ale i tak, fňukla jsem si. Není mi ani tak smutno z nich, jako spíš ze sebe, sakra, svatba, takovej dětskej holčičí sen ... a furt nějak děsně vzdálenej ... :(
Náš vztah nebyl na svatbu připravenej.
My jsme nebyli.
Ty jsi nebyl ...
Ozzie mě namaloval. Jako obludu, které lezou žížaly z hlavy a pod to napsal "Megy in the future ... this Monday ..." no, velice povzbudivé, ale pak mi bylo vysvětleno, že jde pouze o vtip a že mě mají moc rádi. Aspoň někdo ... a ještě aby ne, dnes jsem s nimi hrála fotbal snad celý den :)
Jsou chvíle, kdy tě hrozně chci.
Tomu prostě neporučíš ...
Já vím, je to pryč ...
První chvíle zmizela a další už nepřijdou.
Možná zítra ...
Pořád mám v hlavě tisíce otázek, na které sice znám odpovědi, ale nerozumím jim. Nebo to je spíš vlastně o tom chtít rozumět ...
Tomu neporučíš ...
Tak alespoň posílám pozdrav z kouzelné zahrady ...
P.S. Píšu další pohledy. Samozřejmě na tebe nezapomenu, zlato :* ale kdyby chtěl někdo další, určitě si řekněte ... that's all ... for this moment, of course. Night night ...
Ulice. Další díl, tentokrát svatba. No, upřímně, myslela jsem si, že to bude dojemnější, ale i tak, fňukla jsem si. Není mi ani tak smutno z nich, jako spíš ze sebe, sakra, svatba, takovej dětskej holčičí sen ... a furt nějak děsně vzdálenej ... :(
Náš vztah nebyl na svatbu připravenej.
My jsme nebyli.
Ty jsi nebyl ...
Ozzie mě namaloval. Jako obludu, které lezou žížaly z hlavy a pod to napsal "Megy in the future ... this Monday ..." no, velice povzbudivé, ale pak mi bylo vysvětleno, že jde pouze o vtip a že mě mají moc rádi. Aspoň někdo ... a ještě aby ne, dnes jsem s nimi hrála fotbal snad celý den :)
Jsou chvíle, kdy tě hrozně chci.
Tomu prostě neporučíš ...
Já vím, je to pryč ...
První chvíle zmizela a další už nepřijdou.
Možná zítra ...
Pořád mám v hlavě tisíce otázek, na které sice znám odpovědi, ale nerozumím jim. Nebo to je spíš vlastně o tom chtít rozumět ...
Tomu neporučíš ...
Tak alespoň posílám pozdrav z kouzelné zahrady ...
P.S. Píšu další pohledy. Samozřejmě na tebe nezapomenu, zlato :* ale kdyby chtěl někdo další, určitě si řekněte ... that's all ... for this moment, of course. Night night ...
úterý 18. června 2013
I don't care ...
Dnešní večer mám opět společnost. Slečna (nebo už paní?) Deprese se nikdy neptá a prostě vstoupí bez klepání. Zrovna jsem dokoukala Ulici. Ha, já vím, ostuda, ale tohle je opravdu jediný český seriál, na který se ještě dívám. A těším se na zítra - bude svatba. Jenže ...
Všechno se to nějak rozpadá, lidé dospívají, stárnou, vztahy mizí a moc nových nepřibývá, všichni odjíždí, cestují ... hrozně mi to připomnělo, jak ten svět jde rychle, kde jsem byla před pár lety a kde jsem teď. Zda to bylo správné, zda je to teď správné a jestli by to nebylo lepší jinak.
Jo, asi bylo ... ale co s tím ... teď ... ?
Nic není jak dřív, nic není jak bejvávalo ...
Bohužel, bohudík ...
Na tajný znamení věřím, ale nic se tím nemění.
Je to vážně hrůza, jak to utíká ... né, život není zlej, ale čas ano ... všechno zamete, pošlape, nic ho nezastaví ... a ty vzpomínky jsou jen ubohá náhražka, občas bych byla radši bez nich. Kde je můj pokoj, dětské starosti, sny, kamarádi, propařené noci ... tajná přání psaná do bílých a černých pruhů na přechodu ...
Škoda, že nic není jako dřív ...
Kdyby bylo ... vzpomněl by sis? ♥
Všechno se to nějak rozpadá, lidé dospívají, stárnou, vztahy mizí a moc nových nepřibývá, všichni odjíždí, cestují ... hrozně mi to připomnělo, jak ten svět jde rychle, kde jsem byla před pár lety a kde jsem teď. Zda to bylo správné, zda je to teď správné a jestli by to nebylo lepší jinak.
Jo, asi bylo ... ale co s tím ... teď ... ?
Nic není jak dřív, nic není jak bejvávalo ...
Bohužel, bohudík ...
Na tajný znamení věřím, ale nic se tím nemění.
Je to vážně hrůza, jak to utíká ... né, život není zlej, ale čas ano ... všechno zamete, pošlape, nic ho nezastaví ... a ty vzpomínky jsou jen ubohá náhražka, občas bych byla radši bez nich. Kde je můj pokoj, dětské starosti, sny, kamarádi, propařené noci ... tajná přání psaná do bílých a černých pruhů na přechodu ...
Škoda, že nic není jako dřív ...
Kdyby bylo ... vzpomněl by sis? ♥
neděle 16. června 2013
Chci obejmout, ale ...
Poslední 4dny má nálada stojí za houby ... asi nějaká špatná vlna či co ... nic mě nebaví a všechno mě štve. Nesnáším nevědět, co bude zítra a chybí mi domov. Jen je těžké, když člověku chybí něco, co vlastně nemá ...
Vítr si tu dělá co chce a zůstat stát na jednom místě je opravdu výkon. Ruku mám zabořenou do rozinek v čokoládě a ucucávám k tomu vodu ... Koně se pasou, maso se peče, děti se perou a táhne mi na nohy. Miluju svůj pokoj, ale cítím se tu divně ... ach, poslední dny jsou tak ubohý ...
Chtěla bych jet někam daleko a nebo se válet celý den v posteli.
Ale ne sama ...
Potřebuju se přitulit, někoho obejmout ...
Chci poškrábat po zádech a odpovědět ti na otázku: "Co to pro tebe znamená?"
Ale nemůžu ...
Zeptal ses, ale na odpověď si nepočkal ...
Je to neustálé "ale" za každou větou ... chci, ale, můžu, ale, potřebuju, ale, miluju, ale ...
Tak proč já jsem tady a ty jinde? A proč je jinde ona ...
Nebo jste všichni tam, kde máte být a jinde jsem já?
Asi to tak bude ...
Tak zvedni tu skleničku, ať se můžu nadechnout ...
Jo, P.S. Dnes jsem hodila pohledy. Snad přijdou do konce týdne ...
Vítr si tu dělá co chce a zůstat stát na jednom místě je opravdu výkon. Ruku mám zabořenou do rozinek v čokoládě a ucucávám k tomu vodu ... Koně se pasou, maso se peče, děti se perou a táhne mi na nohy. Miluju svůj pokoj, ale cítím se tu divně ... ach, poslední dny jsou tak ubohý ...
Chtěla bych jet někam daleko a nebo se válet celý den v posteli.
Ale ne sama ...
Potřebuju se přitulit, někoho obejmout ...
Chci poškrábat po zádech a odpovědět ti na otázku: "Co to pro tebe znamená?"
Ale nemůžu ...
Zeptal ses, ale na odpověď si nepočkal ...
Je to neustálé "ale" za každou větou ... chci, ale, můžu, ale, potřebuju, ale, miluju, ale ...
Tak proč já jsem tady a ty jinde? A proč je jinde ona ...
Nebo jste všichni tam, kde máte být a jinde jsem já?
Asi to tak bude ...
Tak zvedni tu skleničku, ať se můžu nadechnout ...
Jo, P.S. Dnes jsem hodila pohledy. Snad přijdou do konce týdne ...
čtvrtek 13. června 2013
Ubohost ...
Musím se z toho vypsat, nebo někoho asi zabiju ... !!!
Bože, jsem tak naštvaná! Proč si každej myslí, že mu polezu do prdele?
ANI NÁHODOU!!!
Holka, co tu byla přede mnou, miluje koně ... fajn, každého věc, jaké má hobby, ale aby mě s tím neustále otravovala, to už je fakt moc ... Ve zkratce: měl přijet kovář na podkovy, koně byli ve stáji a stáj se měla vyčistit, až kovář odjede ... měl přijet kolem 1 a v půl 3 jsem já musela jet pryč. Byla jsem v domě, něco uklízela a ta holka jezdila venku na koních. Kolem 2 přišla do domu a já se jí ptám, jestli už kovář odjel ... a ona na mě vyjela, že už dávno a že stáje uklidila a nezapomněla ironicky dodat, že děkuje za pomoc. Tak jsem na ní vyjela, že co to na mě jako zkouší, že snad mohla přijít říct, ne ... a ona, že jsem měla přijít já se zeptat a podívat se, jestli už odjel. WTF??? To mám za ní lézt jako pejsek a každých 5min se chodit ptát? Asi upadla, ne ... jestli je na tohle zvyklá, tak se mnou tedy narazila ... poslala jsem ji do prdele a jak se mi ulevilo.
Bože ...
Fakt nesnáším takové lidi ...
Vlastně nesnáším všechny lidi!!!
S těmi jejich problémy, jak to neustále všem cpou a dělají z vás úplného debila ... co mě je do toho, že ona tráví 10 hodin denně u koní. Já mám svoje zájmy ... a lézt lidem do zadku to určitě není.
Ha, škoda, že nechodím na box. Možná by mi to pomohlo.
Jinak všechno při starém.
Hrozně moc se mi stýská a nebaví mě to. Chci to jinak a nejde to.
Není to fér ...
Asi si vyrobím nějakou panenku, do které budu moct zapíchávat svoje utrápený přání ...
Poslední dny vůbec nestíhám, ale to se sakra musí změnit ... !
Chci být tvá Mrtvá nevěsta ...
Chci plout v závoji noci po tmavém lese a cítit ... jo, chci cítit ...
Bože, jsem tak naštvaná! Proč si každej myslí, že mu polezu do prdele?
ANI NÁHODOU!!!
Holka, co tu byla přede mnou, miluje koně ... fajn, každého věc, jaké má hobby, ale aby mě s tím neustále otravovala, to už je fakt moc ... Ve zkratce: měl přijet kovář na podkovy, koně byli ve stáji a stáj se měla vyčistit, až kovář odjede ... měl přijet kolem 1 a v půl 3 jsem já musela jet pryč. Byla jsem v domě, něco uklízela a ta holka jezdila venku na koních. Kolem 2 přišla do domu a já se jí ptám, jestli už kovář odjel ... a ona na mě vyjela, že už dávno a že stáje uklidila a nezapomněla ironicky dodat, že děkuje za pomoc. Tak jsem na ní vyjela, že co to na mě jako zkouší, že snad mohla přijít říct, ne ... a ona, že jsem měla přijít já se zeptat a podívat se, jestli už odjel. WTF??? To mám za ní lézt jako pejsek a každých 5min se chodit ptát? Asi upadla, ne ... jestli je na tohle zvyklá, tak se mnou tedy narazila ... poslala jsem ji do prdele a jak se mi ulevilo.
Bože ...
Fakt nesnáším takové lidi ...
Vlastně nesnáším všechny lidi!!!
S těmi jejich problémy, jak to neustále všem cpou a dělají z vás úplného debila ... co mě je do toho, že ona tráví 10 hodin denně u koní. Já mám svoje zájmy ... a lézt lidem do zadku to určitě není.
Ha, škoda, že nechodím na box. Možná by mi to pomohlo.
Jinak všechno při starém.
Hrozně moc se mi stýská a nebaví mě to. Chci to jinak a nejde to.
Není to fér ...
Asi si vyrobím nějakou panenku, do které budu moct zapíchávat svoje utrápený přání ...
Poslední dny vůbec nestíhám, ale to se sakra musí změnit ... !
Chci být tvá Mrtvá nevěsta ...
Chci plout v závoji noci po tmavém lese a cítit ... jo, chci cítit ...
sobota 8. června 2013
Vyžvejk
Po dlouhé době zase nějakej ten "vyžvejk". Cesta v letadle utekla kupodivu rychle. Díky Bohu, protože mě to vážně nebaví ... co letadlo přistálo, nemám vůbec čas. Venku je krásně, jezdím si na čtyřkolce nebo ve svým Golfu V. Oooh, jak já miluju řízení, není lepší relax ... Včera jsem spadla z koně. Nothing amazing, ale celou dobu jsem se strašně smála. Jo, asi tak 5 vteřin jsem věřila, že umřu ... kéž by ... :/
Hoří mi hlava ... fakt mám pocit, že mi každou chvíli vybouchne. Dneska jsem se byla podívat na výstavu starých aut, asi mi ta hlava hoří z toho ... je to strange ... Chci létat. Jen tak po obloze, sem a tam, tam a zase zpátky a někomu se vykadit na rameno. Haha, určitě by to stálo za ten pohled ...
Anyway ... Kdo chce ten pohled, stále si můžete říct, jsem lazy a tak se pošta odkládá na pondělí. No, dobře, možná úterý ... A pokud by někoho zajímaly moje kecy about UK, tak tady je toho víc: "megdreams" ... tam se má černá duše neprojevuje. Neptejte se proč, nevím. Asi prostě žiju dva životu, tenhle je můj a tamten ... je její. Kráva ...
Hoří mi hlava ... fakt mám pocit, že mi každou chvíli vybouchne. Dneska jsem se byla podívat na výstavu starých aut, asi mi ta hlava hoří z toho ... je to strange ... Chci létat. Jen tak po obloze, sem a tam, tam a zase zpátky a někomu se vykadit na rameno. Haha, určitě by to stálo za ten pohled ...
Anyway ... Kdo chce ten pohled, stále si můžete říct, jsem lazy a tak se pošta odkládá na pondělí. No, dobře, možná úterý ... A pokud by někoho zajímaly moje kecy about UK, tak tady je toho víc: "megdreams" ... tam se má černá duše neprojevuje. Neptejte se proč, nevím. Asi prostě žiju dva životu, tenhle je můj a tamten ... je její. Kráva ...
pondělí 3. června 2013
Lístek na život
Chtěla bych být žvýkačkou v igelitovém sáčku.
Myslím, že by mohlo bejt fajn, lepit se na ostatní žvejkačky.
To jen tak pro začátek ...
Někdo se mě ptal, co bych dělala, kdybych se stala na jeden den mravencem. Ha, zajímavá myšlenka. No, myslím, že bych rozhodně šla sbalit berušku. A pak taky poštípat ty šílený lidi. Byla bych otravnej a nezničitelnej kousací hmyz! Stejně, jako vy ...
Za pár dní jedu na letiště. Zrovna dneska mě napadlo, jestli se tam vůbec dostanu? Ty povodně jsou šílenost. Upřímně děkuju, že bydlím tam, kde bydlím. A doufám, že lidi myslej taky na zvířata. Ony se sami nezachrání ... Nj, teď by mi ten dobrovolnej hasič, kterýho jsem kdysi dělala, dokonce i k něčemu byl. Jenže už nedělám a nemám čas. Škoda. Sakra, vážně škoda ... Tak tu jen sedim, už týden čumim na to, jak furt prší a mám z toho děsnou radost. Všechno se zelená, z lesa se stala džungle a můj pes se ztratil někde v naší zahradě. Stejně tak se ztratila i má chuť do něčeho novýho. Možná by nebyla na škodu nějaká pořádna potopa světa ... ale tentokrát bez lodi, která by někoho zachránila. V dnešní době by se na ni totiž nikdo dobrej nedostal. Lístek na život je k nezaplacení ... zajímavá myšlenka ... ale já bych si ten lístek stejně nekoupila. Není lepší pocit, než si plavat v oceánu bez možnosti nadechnutí ... není to stejné jako život? Každé nadechnutí se tvrdě trestá a ruku ti nikdo nepodá ...
Lístek na život.
Jeden mám, podělíme se?
Dobře, zapal mi ...
Myslím, že by mohlo bejt fajn, lepit se na ostatní žvejkačky.
To jen tak pro začátek ...
Někdo se mě ptal, co bych dělala, kdybych se stala na jeden den mravencem. Ha, zajímavá myšlenka. No, myslím, že bych rozhodně šla sbalit berušku. A pak taky poštípat ty šílený lidi. Byla bych otravnej a nezničitelnej kousací hmyz! Stejně, jako vy ...
Za pár dní jedu na letiště. Zrovna dneska mě napadlo, jestli se tam vůbec dostanu? Ty povodně jsou šílenost. Upřímně děkuju, že bydlím tam, kde bydlím. A doufám, že lidi myslej taky na zvířata. Ony se sami nezachrání ... Nj, teď by mi ten dobrovolnej hasič, kterýho jsem kdysi dělala, dokonce i k něčemu byl. Jenže už nedělám a nemám čas. Škoda. Sakra, vážně škoda ... Tak tu jen sedim, už týden čumim na to, jak furt prší a mám z toho děsnou radost. Všechno se zelená, z lesa se stala džungle a můj pes se ztratil někde v naší zahradě. Stejně tak se ztratila i má chuť do něčeho novýho. Možná by nebyla na škodu nějaká pořádna potopa světa ... ale tentokrát bez lodi, která by někoho zachránila. V dnešní době by se na ni totiž nikdo dobrej nedostal. Lístek na život je k nezaplacení ... zajímavá myšlenka ... ale já bych si ten lístek stejně nekoupila. Není lepší pocit, než si plavat v oceánu bez možnosti nadechnutí ... není to stejné jako život? Každé nadechnutí se tvrdě trestá a ruku ti nikdo nepodá ...
Lístek na život.
Jeden mám, podělíme se?
Dobře, zapal mi ...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)












